Přehled kostelů

Kliknutím na název kostela se dostanete na pás s informacemi o kostelu, případně klášteru (bude teprve upraveno). Jedná se o stručnou historii, výběr některých částí výzdoby, se kterými v programech pracujeme, a odkazy na konkrétní programy v kostele nabízené. Je ovšem možné připravit v daném kostele i program zaměřený podle zájmu skupiny např. i na jiné části výzdoby. 

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, Praha 1 

Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně, Praha 1

Kostel sv. Jindřicha a Kunhuty, Praha 1

Chrám Matky Boží před Týnem, Praha 1

Kostel sv. Františka z Assisi na Křižovnickém náměstí, Praha 1 

Kostel Panny Marie Andělské na Loretánském náměstí, Praha 1

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, Praha 2

Rotunda sv. Martina na Vyšehradě, Praha 2

Kostel sv. Ignáce na Karlově náměstí, Praha 2

Kostel sv. Apolináře, Praha 2

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a Karla Velikého na Karlově, Praha 2

Emauzský klášter, Praha 2

Kostel Zvěstování Panně Marii při klášteře sv. Gabriela, Praha 5

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně, Praha 8

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha

historie:

  • původně zde stála rotunda sv. Víta, kterou vystavěl sv. Václav na místě pohanského obětiště, aby ukázal, že se země přiklání ke křesťanské víře
  • kníže Spytihněv II. v 11. století postavil z důvodu potřeby většího prostoru na místě rotundy románskou baziliku 
  • výstavba dnešní katedrály započala ve 14. století v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství
  • katedrála byla dokončena až ve 20. století, kdy byla v roce 1929 slavnostně otevřena za přítomnosti prezidenta Masaryka a pražského arcibiskupa Kordače
  •  katedrála sloužila jako místo korunovací a pohřbů českých králů, jako místo uložení ostatků českých národních patronů a je vnímána jako duchovní centrum země 

výzdoba:

Kaple sv. Václava 

  • Karel IV. byl velkým ctitelem sv. Václava, a proto na místě jeho hrobu nechal vystavět kapli sv. Václava
  • kaple je vyzdobena drahokamy a malbami ze svatováclavských legend
  • ostatky sv. Václava jsou uloženy ve zdobeném hrobě uvnitř kaple
  • na čelní stěně kaple je vymalována skupina českých patronů a uprostřed nich mezi anděly stojí asi nejznámější zobrazení sv. Václava, socha z dílny dvorního architekta Petra Parléře
  • součástí kaple jsou dveře se sedmi zámky, které vedou ke Korunní komoře, kde jsou uchovávány české korunovační klenoty

Stará sakristie

  • postavil ji architekt Petr Parléř po příchodu do Prahy z Německa  
  • je zaklenuta neobvyklou klenbou, jejíž žebra se sbíhají do dvou svorníků, které plní čistě dekorativní funkci - Parléř chtěl tímto počinem především ukázat svou zručnost
  •  v sakristii jsou uložena bohoslužebná roucha a předměty včetně biskupských berel, které je možné si také prohlédnout

Dřevěné dveře na kůr

  • vyřezávané dveře od řezbáře Kašpara Bechtelera ze 17. století vedou na kůr s varhanami
  •  zdobí je vyřezávané postavy evangelistů, církevních otců a především českých světců s kartušemi s vyobrazením jejich činů či smrti

Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně

historie:

  • chrám byl postaven na místě původního gotického kostela zasvěceného sv. Mikulášovi, patronovi obchodníků
  • vznikl v letech 1702 - 1752 podle plánů bavorského architekta Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro jezuitský řád
  • chrám je vystavěn ve slohu dynamického baroka - díky všudypřítomným zaobleným liniím působí fasáda i vnitřní prostor, jako by byly neustále v pohybu

výzdoba:

nástropní malby

  • nástropní malby v lodi chrámu jsou dílem vídeňského malíře Johanna Lucase Krackera z roku 1760
  • část výmalby tvoří iluzivní architektura, která přechází na stropě ve výjevy z legend o sv. Mikulášovi
  • malba v kupoli od Františka Xavera Palka znázorňuje Oslavení sv. Mikuláše, který je přijímán do nebe

hlavní oltář

  • výzdobu hlavního oltáře tvoří pozlacené sochy sv. Mikuláše jako patrona kostela a dvou jezuitských světců sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského obklopené anděly

Pašijový cyklus Karla Škréty

  • na empoře (balkónu) chrámu je umístěno deset obrazů zobrazujících Ježíšův velikonoční příběh 
  • cyklus namaloval Karel Škréta v letech 1673 - 1674 technikou tzv. šerosvitu, založenou na kontrastu světla a stínu, kdy z přítmí vstupují do světla jen některé postavy nebo detaily

Kostel sv. Jindřicha a Kunhuty

historie:

  • kostel byl postaven v rámci založení Nového Města pražského císařem Karlem IV. 
  • v 15. století byla vedle kostela postavena zvonice, která se dnes nazývá Jindřišská věž 
  • ke gotickému kostelu byly v 17. století přistavěny tři barokní kaple 
  • v 19. století došlo k úpravám kostela pod vedením architekta Josefa Mockera, který se mu snažil vrátit původní gotický ráz

výzdoba: 

 presbytář

  • presbytář (část kostela, kde se nachází oltář) zdobí obraz se sv. Jindřichem jako ochráncem Prahy před švédským vojskem
  • stěny presbytáře tvoří šest maleb znázorňujících scény z Jindřichova života 

kaple sv. Barbory

  • kaple vznikla jako poděkování za to, že kostel nebyl během Třicetileté války zničen
  • zdobí ji obraz sv. Barbory, patronky před náhlou smrtí, doprovázené anděly
  • po stranách obrazu stojí ve výklencích sochy patronů proti moru sv. Šebestiána a sv. Rocha

Chrám Matky Boží před Týnem

historie:

  • na místě dnešního chrámu stával již ve 12. století kostelík zasvěcený Panně Marii
  • jméno je odvozeno od ohrazeného dvora zvaného Týn či Ungelt, který byl určený pro obchodníky přivážející do Prahy své zboží
  • výstavba gotického chrámu začala kolem roku 1360 a byla ovlivněna stavební hutí Petra Parléře, architekta katedrály sv. Víta 
  • během husitských válek se Týnský chrám stal utrakvistickou katedrálou, tedy hlavním kostelem těch, kteří přijímali podobojí
  • po Třicetileté válce byl chrám vybaven mnoha barokními oltáři, z nichž velkou část zaplatily jednotlivé staroměstské cechy

výzdoba:

oltář Nanebevzetí Panny Marie

  • obraz Nanebevzetí Panny Marie na hlavním oltáři namaloval Karel Škréta v roce 1649 jako výraz vděčnosti Pražanů za osvobození města na konci Třicetileté války

oltář Křtu Páně

  • vyřezávaný oltář vznikl v oblastí Podunají kolem roku 1520 rukou neznámého řezbáře nazývaného Mistr IP
  • unikátnost oltáře je v zachycení detailů lidského těla i krajiny
  • oltář zdobí několik scén ze života Jana Křtitele

Týnská Kalvárie 

  • skupinu tří postav - ukřižovaného Ježíše, Pannu Marii a sv. Jana - vyřezal anonymní umělec nazývaný podle tohoto díla Mistr Týnské Kalvárie 
  • Týnská Kalvárie vznikla kolem roku 1410 a patří mezi poslední velká díla českého sochařství před vypuknutím husitských válek

Kostel sv. Františka z Assisi

historie:

  • kostel je řádovým chrámem kláštera křižovníků s červenou hvězdou, který založila sv. Anežka Česká, aby pečoval o potřebné ve špitálech 
  • stojí na místě původního gotického kostela sv. Ducha, jehož zbytky se dodnes nacházejí pod podlahou 
  • dnešní barokní kostel na půdorysu řeckého kříže s kupolí vystavěl francouzský architekt Jean - Baptiste Mathey v letech 1679 - 1685 

výzdoba:

obraz sv. Anežky

  • autorem obrazu v levé části presbytáře z roku 1874 je malíř Josef Vojtěch Hellich 
  • zobrazuje sv. Anežku s mnoha atributy vyjadřujícími hodnoty jejího života 

kupole

  • výmalba kupole zachycuje scénu Posledního soudu, kde je v množství postav zdůrazněn Ježíš s křížem jako vítěz nad smrtí
  • autorem malby z roku 1722 je barokní malíř Václav Vavřinec Reiner

oltář Nalezení Svatého Kříže

  • obraz zobrazuje legendu o sv. Heleně ze 4. století, která se vydala do Izraele, aby pátrala po kříži, na kterém byl Ježíš ukřižován
  • obraz namaloval barokní malíř Michael Leopold Willmann na počátku 18. století 

Kostel Panny Marie Andělské 

historie:

  • kostel je součástí areálu nejstaršího kláštera řádu kapucínů v Čechách, který založil představený řádu sv. Vavřinec z Brindisi
  • byl vystavěn v letech 1600 - 1602 s prostou fasádou, bez věže a s dvorkem jako typický kapucínský kostel 

výzdoba:

Betlém

  • betlém složený ze 48 lidských i zvířecích figur vznikl zřejmě ve 2. čtvrtině 18. století jako práce bratří kapucínů, kteří byli seznámeni s tradicí neapolských kašírovaných betlémů
  • figury byly vytvořeny tzv. kašírováním - těla tvoří zřejmě dřevěná tenká kostra, která je potažená vrstvami slámy a papíru
  • některé figury jsou životní velikosti, dosahují až 175 cm

hlavní oltář

  • barokní obraz na hlavním oltáři zobrazuje sv. Františka před Ježíšem a Pannou Marií obklopeného množstvím andělů 

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

historie:

  • románskou baziliku postavil roku 1070 král Vratislav II. po přesídlení na Vyšehrad 
  • ke gotické přestavbě došlo ve 14. století za Elišky Přemyslovny a později za císaře Karla IV. 
  • novogotickou úpravu včetně výstavby západního průčelí s věžemi vedli architekti Josef Mocker a František Mikš 

výzdoba:

cyklus sv. Petra a Pavla

  • malby na stěnách presbytáře namaloval roku 1898 při výročí 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. vídeňský malíř Karel Jobst  
  • malby zachycují scény ze života sv. Petra na severní stěně a ze života sv. Pavla na jižní stěně

oltář českých patronů

  • oltář ve stejnojmenné kapli vyřezal Jan Kastner roku 1910
  • pod ukřižovaným Ježíšem, ke kterému vzhlížejí, stojí skupina více než dvaceti patronů české země (sv. Cyril a Metoděj, Václav, Ludmila, Vojtěch, Anežka a další)

obraz Panny Marie Dešťové

  • obraz s Pannou Marií držící v náručí Ježíška vznikl ve 14. století buď v Čechách, nebo byl dovezen z Itálie
  • v 17. století se za doby sucha jako prosba o déšť konalo procesí, při kterém byl obraz nesen do Emauzského kláštera, a protože nedlouho po něm začalo pršet, procesí se opakovalo i při dalších vlnách sucha

Rotunda sv. Martina na Vyšehradě

historie:

  • nejstarší zachovaná stavba v oblasti Vyšehradu byla postavena v 11. století za krále Vratislava II. 
  • v 17. století po výstavbě pevnosti byla rotunda změněna na skladiště střelného prachu 
  • v 19. století sloužila jako obydlí chudiny 
  • po roce 1878 byla novorománsky upravena podle projektu Antonína Bauma

výzdoba:

nástěnné malby

  • stěnu apsidy zdobí obraz sv. Martina v biskupském rouchu od malíře Josefa Vojtěcha Hellicha
  • konchu (horní část) apsidy vymalovali malíři Antonín König a Jan Heřman výjevem Ježíšem Krista mezi dvěma anděly

Kostel sv. Ignáce na Karlově náměstí

historie:

  • barokní kostel navrhl italský architekt Carlo Lurago, inspirovaný hlavním kostelem jezuitského řádu Il Gesu 
  • v Římě
  • výstavba kostela probíhala v letech 1665 - 1678, později ke kostelu byla ještě připojena zvonice a předsíň, tzv. portikus, podle plánů architekta Pavla Ignáce Bayera
  • spolu s kostelem byla postavena rezidence jezuitského řádu, kde jeho členové sídlí dodnes

výzdoba:

Dušičková kaple neboli Kaple Všech věrných zemřelých

  • kaple je bohatě zdobena štukovými dekoracemi
  • strop pokrývá freska Posledního soudu
  • pět nástěnných obrazů malíře Jana Umlaufa z roku 1875 vypráví biblické podobenství o marnotratném synu

kazatelna

  • rokoková kazatelna z umělého mramoru byla dříve určena ke čtení Bible a jeho výkladu
  • kazatelnu zdobí na vrcholu socha Ježíše jako Dobrého Pastýře a na stěnách ženské postavy jako alegorie ctností Víry, Naděje a Lásky

Kaple Českých patronů

  • kapli zdobí oltáře, obrazy a sochy českých patronů z různých dob
  • na hlavním oltáři je obraz s Janem Nepomuckým z roku 1900 od Emanuela Dítěte ml.
  • oltář sv. Václava s výjevy z jeho života pochází ze 40. let 20. století 
  • dále jsou v kapli zobrazeni sv. Anežka, sv. Vojtěch či sv. Prokop

Kostel sv. Apolináře

historie:

  • gotický kostel byl postaven ve druhé polovině 14. století z podnětu císaře Karla IV., který sem nechal přeložit kolegiátní kapitulu (skupina kněží - kanovníků žijících a modlících se společně) ze Sadské
  • po roce 1420 kostel sloužil utrakvistům
  • v 17. a 18. století byl kostel barokně upraven, v 19. století prošel regotizací pod vedením architekta Josefa Mockera

výzdoba:

gotické fresky v lodi

  • malby na obou stěnách lodi pocházejí z doby kolem roku 1390
  • na jižní stěně je zobrazen sv. Kryštof nesoucí Ježíška, vedle něj čtyři evangelisté a dále pás apoštolů uprostřed s Ježíšem
  • na severní stěně stojí uprostřed Panna Marie Ochranitelka obklopená ženami ze své rodiny (matky s dětmi) a světicemi z prvních staletí křesťanství

obraz Panny Marie Karlovské

  • obraz Panny Marie čekající dítě namaloval roku 1697 malíř Jan Jiří Heinsch
  • těhotné ženy se u obrazu modlily za ochranu
  • obraz sem byl přenesen z kostela na Karlově

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a Karla Velikého na Karlově

historie:

  • kostel byl založen roku 1350 císařem Karlem IV. jako součást kláštera augustiniánů kanovníků
  • centrální stavba byla inspirována pohřební kaplí Karla Velikého v Cáchách
  • za husitských válek a při vpádu pasovských žoldnéřů do Prahy byl kostel s klášterem poničen
  • po Třicetileté válce se kostel stal vyhledávaným poutním místem díky obrazu Panny Marie Karlovské, ke které se přicházely modlit těhotné ženy (dnes se originál obrazu nachází v kostele sv. Apolináře)

výzdoba:

oltář Nanebevzetí Panny Marie

  • hlavní novogotický oltář z roku 1872 namaloval malíř Antonín Lhota
  • oltář má tři části - uprostřed je namalována Panna Marie obklopená anděly a po jejích stranách sv. Václav a Karel Veliký

Svaté schody

  • počátkem 18. století byly ke kostelu přistavěny tzv. Svaté schody podle plánů Giovanniho Santiniho - Aichla
  • vzorem byly lateránské schody u kostela sv. Jana v Římě, které sem byly podle legendy přeneseny z Jeruzaléma, kde po nich v paláci Pontia Piláta kráčel Ježíš Kristus
  • schody zdobí výjevy křížové cesty a v horní části sochy postav z Ježíšova velikonočního příběhu 

Emauzský klášter 

historie:

  • benediktinský klášter byl založen Karlem IV. roku 1347
  • stal se centrem slovanské liturgie a místem, kde vznikly překlady Bible i liturgických knih
  • v 19. století byl klášter novogoticky upraven a zároveň byl kostel vyzdoben ve stylu beuronské malby
  • v únoru 1945 byl klášter poničen při bombardování, proto byly v 60. letech vztyčeny v místě západního průčelí betonové skořepiny, jejichž autorem byl architekt František M. Černý 

výzdoba:

Emauzský cyklus

  • cyklus gotických maleb z 60. - 70. let 14. století pokrývá stěny křížové chodby
  • výmalba původně čítala 85 výjevů, část se bohužel do dnešní doby nedochovala  
  • výjevy zobrazující scény z Bible jsou uspořádány v pásech, kde jsou obvykle nahoře zachyceny novozákonní výjevy a dole starozákonní výjevy, které si svým smyslem navzájem odpovídají (jedná se o tzv. typologický paralelismus)

Kostel Zvěstování Panně Marii 

historie:

  • neorománský kostel vznikl jako součást kláštera benediktinek beuronské kongregace založeného roku 1888
  • roku 1919 řeholnice prodaly klášter s kostelem ministerstvu pošt a komunikací, donedávna proto prostory kláštera sloužily jako součást Poštovního muzea 

výzdoba:

  • kostel vyzdobila skupina umělců v čele s Petrem Desideriem Lenzem, zakladatelem beuronské umělecké školy
  • beuronská malba je inspirována egyptským uměním a založena na geometrickém řádu a harmonii
  • výzdobě v závěru kostela vévodí Ježíš Kristus doprovázený českými patrony a na triumfálním oblouku archanděl Gabriel s Pannou Marií ve scéně Zvěstování 
  • figurální malba, která zobrazuje postavy a scény z Bible a různé světce, je doprovázena latinskými nápisy 

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně

historie:

  • kostel byl postaven jako neorománská bazilika v letech 1854 - 1863 na základě plánů vídeňského architekta Karla Rösnera
  • vysvěcen byl u příležitosti tisícího výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje 
  • patří mezi největší církevní stavby v Čechách a mezi první kostely na pražském předměstí 19. století

výzdoba:

nástěnné malby v presbytáři

  • v presbytáři se nacházejí čtyři lunetové obrazy s výjevy ze života sv. Cyrila a Metoděje od Františka Sequense a  dalších umělců z 90. let 19. století 

vitrážová okna

  • kostelní okna vyplňují vitraje s postavami českých i světových světců podle návrhů Františka Ženíška a Františka Sequense z 80. let 19. století 

sochy sv. Cyrila a Metoděje

  • u vstupu do kostela stojí dřevěné sochy sv. Cyrila a Metoděje v nadživotní velikosti 
  • vytvořil je koncem 30. let 20. století Břetislav Kavka