České nebe — 28 ilustračních karet 

Sada 28 karet s ilustracemi světců, kteří pocházejí z české země, nebo zde byli a jsou často uctíváni, vznikla jako jedna z didaktických pomůcek v rámci projektu "České nebe". Tento projekt připravilo a realizovalo Pedagogické centrum Arcibiskupství pražského v roce 2022—2023 ve spolupráci se spolkem Svatá Ludmila  z.s.

Na karty bylo vybráno celkem 30 osobností z různých období:

  1. období zahrnuje první tisíciletí a jedná se zejména o prvokřesťanské mučedníky
  2. období představuje světce, kteří žili a působili v naší zemi během středověku
  3. období se týká novověku, a to zejména 19. a 20. století s jednou výjimkou mučedníků ze 17. století
Karty jsou nakreslené ve stejném stylu technikou japonské tužky na ručně dělaném papíře, odtud jsou nascenované a upravené pro tisk. Velikost karet je A6. Karty jsou označeny pouze čísly, a podle abecedního pořádku. Seznam jmen s příslušnými čísly je uveden na samostatné kartě. Sadu lze zakoupit vytištěnou v eshopu Pastoračního střediska Arcibiskupství pražského od září 2024:  

Ilustrace nabízejí nejen pohled do tváře, jak si ji přestavuje autorka na základě dostupných pramenů, ale také typické atributy a předměty dokreslující životní poslání či prostředí zobrazených osobností. Série se věnuje osobnostem z různých období naší historie, jsou zde převážně světci, ale také několik takových jejichž příprava kanonizace teprve probíhá (kanonizace je náročný proces podle předem stanovených pravidel a pokud je úspěšný, je osoba zařazena do oficiálního kalendáře světců). 

Tento dějinný přístup k tématu světců v naší historii umožňuje ukázat roli křesťanství ve společnosti a podíl na jejím postupném proměňování. Má vést k přemýšlení o hodnotách, které jsou pro všechny nadčasové, a také na ty, které byly považovány za důležité jen v určitém období. Skrze karty a příběhy, na které odkazují můžeme přemýšlet o vlastních hodnotách a prioritách 

Zadní strana všech karet je stejná. Motiv stromu připomíná několik symbolických stromů z Bible: 

  • může to být strom života, který symbolizuje náš původ od Boha Stvořitele, jeho láskyplnou péči o člověka a také zodpovědnout, kterou člověku předal svým pověřením pečovat a rozvíjet svět;
  • může to být strom, který vyrostl z malého semínka, aby sloužil živým tvorům, jak o tom vypráví Ježíš v Evangeliu v podobenství o hořčičném semeni. Je svědectvím o ohromné síle, která byla Stvořitelem vložena do každého, i toho nejmenšího semena, a má potenciál k růstu;
  • kmen stromu jakoby spletený z větví odkazuje na vinnou révu, kterou použil Ježíš při poslední večeři s apoštoly jako obraz vzájemného spojení s námi, kdo Ježíše a jeho odkaz přijímají. 

České nebe — 28 ilustračních karet jsou didaktickou pomůckou, která může mít mnoho využití. K práci s kartami jsme vytvořili metodiku, která nabízí více různých možností, jak s kartami pracovat. Některé jsou převzaté, jiné aplikované na toto téma a některé vlastní.

Seznam karet


Abecední seznam

Rozdělení podle období života, datum svátky je označen barvou (každý měsíc má svoji), aby bylo možné snadno identifikovat, ve kterém měsíci se svátek světce. 

Příběh české země
z pohledu vybraných osobností 

Text může sloužit jako motivační pro probuzení zájmu dětí o práci s kartami

Na počátku dějin naší země vznikla říše nazývaná Velká Morava. V 9. století zde působili misionáři z Franské říše používající latinu, které většina obyvatel nerozuměla. Kníže Rastislav požádal o misii z východní Byzantské říše, a tak císař Michael poslal na Moravu bratry Konstantina (později Cyrila) a Metoděje, jedny z nejvzdělanějších mužů Byzantské říše. Konstantin vytvořil písmo hlaholici a jazyk staroslověnštinu, aby mohl přeložit Bibli a bohoslužebné knihy do jazyka srozumitelného pro místní obyvatele. Úsilí obou bratrů přineslo plody a ovlivnilo i šíření křesťanství i na českém území. Metoděj totiž pokřtil na Velké Moravě českého knížete Bořivoje. Dalším, kdo měl podle legend uvádět knížete Bořivoje a jeho ženu Ludmilu do křesťanské víry, byl poustevník Ivan. Bořivojova manželka Ludmila se stala první českou světicí. Byla vnímána jako matka národa, která pečovala o potřebné a jako babička ovlivňovala výchovu svého vnuka Václava. Kníže Václav se po své smrti v 10. stol. stal hlavním patronem české země, který byl uctíván pro své milosrdenství a křesťanskou víru. K Václavovi jako vzoru dobrého panovníka se po staletí vraceli další čeští panovníci, zvláště Karel IV. Čistě legendárními postavami, které jsou spojeny s Václavovým životem, jsou jeho sestra Přibyslava a služebník Podiven, který se měl pomstít na Václavových vrazích, ale nakonec to sám zaplatil životem. Václavova neteř Mlada se zasloužila o vznik pražského biskupství.

O přijetí křesťanství do života českých obyvatel se snažil druhý pražský biskup Vojtěch, který bojoval proti otroctví nebo mnohoženství. Po Vojtěchově smrti na misiích v Polsku kníže Břetislav I. jeho ostatky přivezl zpět do Čech.

Ve středověku se centry vzdělání a kultury staly kláštery. Jedním z nich byl Sázavský klášter založený v 11. století mnichem a poustevníkem Prokopem. V klášterní písařské dílně mniši opisovali slovanské knihy a překládali latinské knihy do slovanštiny, takže uchovávali slovanskou vzdělanost.

Ve 13. století vystoupily do popředí princezny a urozené ženy, které se snažily pomáhat těm nejpotřebnějším. V Čechách mezi tyto svaté ženy patřila princezna Anežka z rodu Přemyslovců a šlechtična Zdislava z Lemberka. Obě zakládaly kláštery a špitály. Anežka vstoupila do kláštera klarisek, který sama založila. Zdislava byla manželkou šlechtice Havla z Lemberka a matkou čtyř dětí a zároveň pečovala o chudé a nemocné. V nedalekém Slezsku k této skupině svatých žen patřila premonstrátka Bronislava, která prožila život v krakovském klášteře.

Po smrti Karla IV. roku 1378 se země ocitla v krizi doprovázené spory mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna. Obětí konfliktu se stal arcibiskupův spolupracovník Jan z Pomuku, známý jako Jan Nepomucký, který byl královými lidmi umučen. Jan byl člověk věrný svému povolání a stal se nejslavnějším českým světcem.

Násilnou smrtí zemřelo i 14 františkánů z pražského kláštera u kostela Panny Marie Sněžné roku 1611. Stalo se tak za vlády Rudolfa II., kdy do Prahy vtrhla pasovská vojska, a rozzlobené obyvatelstvo vtrhlo do kláštera, kde řeholníky zabilo. Dnes je známe jako 14 pražských mučedníků.

O sto let později byla v Itálii založena kongregace redemptoristů, kteří se věnovali především misiím mezi chudými. Členy tohoto řeholního společenství se stali i Češi Klement Maria Hofbauer a Jan Nepomuk Neumann, později biskup v americké Filadelfii.

České země byly součástí Rakouska-Uherska do roku 1918, kdy se toto soustátí rozpadlo na několik samostatných států včetně Československa. Posledním českým králem byl Karel I. Habsburský, který se během první světové války snažil o mírové ukončení tohoto konfliktu.

Po období první republiky a druhé světové války se roku 1948 dostal v Československu k moci komunistický režim. Ten pronásledoval mimo jiné příslušníky církví a vytvořil několik tzv. monstrprocesů, které měly sloužit k odstrašení protivníků režimu. Při nich byli členové církví odsouzeni k vysokým letům vězení nebo dokonce k trestu smrti. Tento osud potkal dva mladé kněze, Jana Bulu a Václava Drbolu, kteří byli křivě obviněni z účasti na vraždě komunistických funkcionářů roku 1952 v moravské obci Babice a popraveni oběšením. K letům v komunistickém vězení byla odsouzena řádová sestra boromejka Vojtěcha Hasmandová za pomoc uprchlému knězi. Nacistickému i komunistickému režimu se postavil jezuitský kněz Adolf Kajpr svou kritikou v novinových článcích. V komunistickém vězení pak zemřel. Pronásledován nacisty i komunisty byl také pražský arcibiskup Josef Beran, který byl 14 let internován v domácím vězení, a po odjezdu do Vatikánu roku 1965 mu nebylo umožněno vrátit se zpět. To se povedlo až po jeho smrti, a to roku 2018, kdy byly z Říma do katedrály sv. Víta převezeny Beranovy ostatky.

Jsou světci, kteří se s naší zemí spojili až po smrti, protože zde byli pohřbeni. Tím nejdůležitějším byl Vít, mladík ze Sicílie a mučedník pro víru, jehož ostatky jsou pohřbeny v pražské katedrále, která nese jeho jméno. Karel IV. na stejném místě pohřbil burgundského krále Zikmunda, který se stal oblíbeným pro svou schopnost litovat svých hříchů. V 17. století premonstráti přenesli do Čech ostatky svého zakladatele žijícího v 11. století Norberta z Xanten a uložili je v kostele pražského kláštera na Strahově, kde spočívají dodnes.

Jiní světci jsou s naší zemí spojeni skrze tradice, které vycházejí z jejich životních příběhů. V listopadu si připomínáme sv. Martina a pranostiku o příchodu prvního sněhu spolu s jeho bílým koněm, svatomartinskou husu a svatomartinské víno. Solidarita a péče o potřebné v životě svatého biskupa Mikuláše se promítla do tradice nadílky v předvečer jeho svátku 6. prosince. S příběhem sv. Barbory, která slaví svátek o dva dny dříve, se pojí tradice řezání větviček, tzv. barborek, které se dávají do vody a zpravidla do Vánoc rozkvetou. Čtvrtým světcem, jehož tradice svátku se k nám dostala z Ameriky, je sv. Valentin, ke kterému patří oslava lásky v podobě dárků, růží a psaníček. 

Zpracovala Mgr. Eliška Vrbová

Jednotlivé příběhy 30 osobností

Připravujeme

Náměty na způsob práce s kartami

Původ a využití

Karty lze využít při výuce náboženství, nebo také ve škole při výuce prvouky, vlastivědy, dějin, občanské a etické výchovy apod.

Karty vnikly jako součást projektu "České nebe – kreativní učení" v Pedagogickém centru Arcibiskupství pražského v roce 2023. Projekt je určen pedagogům a žákům MŠ, ZŠ a SŠ všech typů škol, jeho výsledky se mohou uplatit i ve výuce náboženství. Účelem je obohatit výuku o nové metody práce s kvalitním obrazovým materiálem. Proto jsme nechali namalovat tuto sadu, aby měla jednotný grafický design.

Do projektu bylo zařazeno 10 hlavních osobností a další představení níže. Jedná se většinou o osoby, které se narodily a působily v českých zemích, nebo jejich tradice zde zdomácněly a jsou dosud živé. Jsou zde i osobnosti, které prokázaly hrdinství v našich moderních dějinách. Proto jsme zvolili název "české nebe".

Práce s kartami umožňuje získat první informace nebo přehled o osobnostech "českého nebe" a probudit nebo podnítit zájem dětí i dospělých o tuto tématiku, která spojuje naše poznání o křesťanské víře s jejími konkrétními projevy v různých obdobích našich dějin. Nejde ale jen o historické informace, ale o hodnoty, které jsou nadčasové a stále platné.

Vybrané osobnosti

jsou rozděleny do šesti skupin. Podrobnější komentář ke každé osobnosti je výše v obrazové prezentaci. 

Hlavní skupina:

sv. Cyril a Metoděj, sv. Ludmila, sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Prokop, sv. Anežka Česká, sv. Zdislava z Lemberka, sv. Jan Nepomucký, sv. Karel Habsburský, kardinál Josef Beran

Světci z rodiny Přemyslovců a jim blízcí:

Bl. Podiven, bl. Přibyslava, Bronislava, Ivan, ct. Mlada Přemyslovna

Zahraniční světci blízcí českým panovníkům:

sv. Vít, sv. Zikmund, sv. Norbert

Zahraniční světci přítomní v českých tradicích:

sv. Barbora, sv. Mikuláš, sv. Martin, sv. Valentin

Čeští světci od 15. století:

Čtrnáct pražských mučedníků, sv. Jan Nepomuk Neumann, Klement Maria Hofbauer,

Osobnosti české historie v kanonickém řízení:

Jan Bula a Václav Drbola, Vojtěcha Hasmandová, Adolf Kajpr 

Návrhy na aktivity

  • Seřadit světce chronologicky podle období, kdy žili - vytvořit časovou linku, na kterou je možné karty přiřadit
  • Třídit karty s portréty světců podle společných znaků:
  • podle povolání – např. panovníci, kněží a biskupové, řeholnice, ženy manželky a matky;
  • podle časového období, kdy žili;
  • podle společných atributů…
  • Najít světce se stejnými atributy a přemýšlet, co atributy znamenají a na jaké události v životě konkrétních světců ukazují
  • Hledat kartu s podobiznou světce podle jména, případně podle karty s informacemi

(Úkol ve skupině: dítě nebo dospělý vylosuje kartu se jménem světce a informacemi o jeho životě, přečte ji a ostatní hádají světcovo jméno a hledají jeho podobiznu)

  • Podle karty s portrétem světce a jména si vyhledat informace o něm a identifikovat smysl jeho atributů
  • Podle karty s portrétem světce a jeho atributů přemýšlet, co o něm víme a jaký byl jeho příběh, a poté zkontrolovat podle karty s informacemi